Vybírejte kvalitu

Mám ráda kávu. Krásně voní a kvůli té vůni já ráda chodím do kaváren. Vždycky jsem záviděla Francouzům ty jejich kavárny na ulicích, se čtyřma židličkama vystrčenýma na chodníku. Sedí, pijou, čtou noviny. Francouzi umí žít…

Já jsem jí vždycky pila jako capuccino nebo latte. Když jsem se před lety začala věnovat výživě, bylo mi jasné, že i moje káva bude muset projít nějakým vývojem. Můj muž se nezávisle na tom jednoho dne rozhodl, že bude pít kávu bez mléka a říká tomu, že si jí dá „na hulváta“ – úplně nevím, co tím myslí. A protože já náhodou vím, co to mlíko v těle člověka dělá, obzvlášť to mlíko z krabice, rozhodla jsem se, že ho budu následovat. Znáte to, v dobrém i zlém.

A tak jsem se kroutila na pumpě, když jsem se těšila na svoje malé (to už umím pít) espresso macchiato a on se na mně významně díval, jestli tam to mlíko opravdu potřebuju…a začala jsem ho pít taky „na hulváta“ (ačkoliv stále nevím, co tím myslí). Jsem přece výživový poradce a výživoví poradci by asi měli svůj seznam hříchů jaksi umenšovat. Na mém osobním seznamu zeje káva s mlékem s fantastickou 90% hořkou čokoládou s mandlemi.

A pak se něco stalo. Zapadla jsem jednou v zimě do Kaférny v Písku s vybitým telefonem. Sympatický pan barista se mně zeptal, jak se mi daří a já po něm chtěla nabíječku. Bez mrknutí oka ji vytáhnul, aniž by mně přesvědčoval, že si mám taky něco dát. A já jsem si dala kávu. S mlékem. Bezmyšlenkovitě. A nějak se mi tam v tom křesílku zalíbilo. Časem jsem zjistila, že si můžu přinést svůj hrneček, když nemám chuť vyhazovat každý druhý den jeden kelímek do koše. A začala jsem se učit pít kafe bez mlíka z hrnečku po babičce. Espresso.

„Dneska máme na mlýnku Brazílii, dejavue, je trochu kyselejší“ hlásí pan barista a znovu se ptá s pobaveným výrazem ve tváři, jestli si dneska dám machiatto nebo espresso. Přiznávám, že jednou za čas si dopřeju tu slastnou vzpomínku na kávu s našlehaným mlékem, ale většinou už si pochutnám na té „jenom“ kávě.

A co mně na tom baví nejvíc, je ta kvalita. Já vím, že tohle kafe někdo s láskou objednal a vybral, někdo hlídal, jestli se doveze do Čech a někdo se zajímal o to, jak bude upražená. Znám (díky panu baristovi) celou tu cestu zrníček až do mýho šálku po babičce. To mně baví. Stejně jako si vybírám čerstvé mléko od Roubené studny, hovězí špekáček z farmy Kámen a zeleninu od pana Kunce, chodím na kávu do kaférny k Radkovi a Evě, zajděte taky, je i v Příbrami.

Ještě máte chuť si dát rozpustnou s mlékem? Zajděte se tam zeptat, z čeho ta rozpustná káva je, to se pobavíte…a až se dosmějete, dopřejte si opravdovou kávu (opravdové maso, opravdový chleba,….)

Život je fajn!

Katka

Komentáře